Onhiště
Oheň
Desatero ohně:
1. Rozmysli si, na co oheň potřebuješ a podle toho zvol typ ohniště a dřevo na topení.
2. Je-li to možné, využij vždy starého, již vybudovaného ohniště. Musíš-li založit nové, založ jej tak, aby všechny zásady zacházení s ohněm byly zachovány.
3. Ohniště oblož kameny, aby se oheň nemohl rozšířit (pozor na kameny z potoka – ty žárem praskají a odlomky tě mohou poranit).
4. Musíš-li vyrýpat drny, ulož je stranou do stínu vždy trávou dolů a občas je pokrop – použijí se při zahlazování ohniště.
5. Nauč se zapalovat první zápalkou bez papíru za každého počasí. Ve vlhku pomůže březová kůra nebo smrkové větévky.
6. Přikládej spíše menší dávky a častěji z návětrné strany – mezi polínka se musí dostat vzduch.
7. Oheň má být čistý – netop zeleným jehličím nebo větvemi s listím. Zbytečně moc čoudí.
8. Nejvíce hřejí špičky plamenů. Zavěs podle toho nádobu v níž vaříš.
9. Dohasínající uhlíky lze povzbudit trochou soli a rozfoukáním.
10. Před odchodem vzorně ukliď. Z vychladlého ohniště vyber popel, zakryj drny a zalij – tráva poroste dál. Kameny dej tam, odkud jsi je vzal a usaď očouzenou stranou dolů.
Slavnostní oheň
Je to oheň připravováný pro slavnostní příležitost, většinou čtyřstranný, aby se mohl slavnostně podpálit pochodní ve jménu síly, krásy, pravdy, lásky a vždy od východu. O oheň se smí starat pouze ohnivec.
Pochodně
Pochodeň je tvořena z přírodních materiálů. Na silnější větev připevníme hlavici ze suchého jehličnatého chrastí proloženého kousky pryskyřice a proužky březové kůry. Hlavici pevně přivážeme pruhy smrkové kůry řádně namočenými do vody, aby vše dobře drželo i po zapálení. Pochodně přinesou vybraní „ohnivci“ již zapálené od malého ohníčku, který se nachází mimo táborový kruh.
Druhy ohnišť
|
Pyramida |
Nařezaná polena složíme do pyramidy a obdobným způsobem i přikládáme. Dostaneme vysoký jasný plamen, který osvětlí celý prostor kolem táboráku, takže se nejen pěkně povídá či zpívá, ale podaří se i zábavné výstupy, hry apod. |
|
|
Pagoda |
Používaná jako slavnostní ohniště, vyžaduje hodně dřeva a pracné je i řezání paliva. Polena klademe ve tvaru čtverce - konce křížíme - od nejsilnějších ke kratším, takže se ohniště směrem vzhůru zužuje. |
|
|
Hranice |
Je to slavnostní ohniště. Podobá se pagodě, stavba je však jednodušší, protože nemusíme přiřezávat, vybírat a skládat polínka podle tloušťky. Hranice má nahoře i dole stejné rozměry. Hoří mnohem déle. |
|
|
Strážní oheň |
Zakládáme ho nejčastěji v noci pro táborové hlídky. Má dávat při co nejmenší spotřebě paliva dost tepla, ale ne příliš moc světla a kouře. Nejjednodušší typ je ze tří silných polen paprskovitě složených. Hoří odprostředka a jak dřevo odhořívá, přistrkujeme je do středu. |
|
|
Kanadský krb
|
Je neocenitelný vždy, když potřebujeme chránit oheň před poryvy větru a zabránit větším ztrátám tepla. Jeho stěna je z polínek o průměru nejvýš 10 cm. Usměrňuje teplo a dá se na něm sušit i mokrý oděv. |
|
|
Závěs |
Kotlík je zavěšen nad ohništěm na kovovém podstavci, který se dá koupit v železářství nebo prodejně sport. potřeb. Pokud ho nemáme, poslouží nám silnější větve.
|
|
|
Dvojitý závěs |
Ten se podobá předchozímu, dává však při vaření větší možnosti. Přikládáme na krátko polámané suché větve.
|
|
|
Rožeň |
Je to jednoduchý přírodní gril. Stačí zapíchnout do země dvě vidlice, na ně položit živý prut (zbavený kůry) s nabodnutým masem a můžeme opékat.
|
|
|
Pečení na kamenech |
Pečení na kamnech nebo na žhavém popelu má také dobré výsledky. Na kameny, kterými je obloženo ohniště, můžeme postavit kotlík, pánev apod. Nejlépe se vaří na ohništi postaveném zcihel. |
|
|
|
|
|
|
Oheň na sněhu nebo na vodě |
Tento oheň zakládáme v zimě, když je hodně sněhu nebo když potřebujeme oheň dostat přes vodu. Pokud je sněhu málo, můžeme ho odhrnout a rozdělat klasický oheň. Ale pokud je sníh hluboký, nasbíráme si silnější polena a vyskládáme z nich podklad (dřevěný rošt, vor), na kterém pak postavíme příslušný oheň. |
V dešti
Pokud netrval déšť moc dlouho, můžeme pod větvemi najít drobné suché větévky nebo z velkých smrků olámat spodní suché větve. Pro zapálení si pomůžeme kouskem březové kůry (ta hoří velice dobře i vlhká). Po velkém dešti musíme najít větší poleno, které rozřežeme. Střed bývá suchý, pokud neleželo poleno ve vodě celé.
Ve větru
V silném větru můžeme zabránit zhasínání zápalek tím, že utvoříme z březové kůry kornoutek, vložíme do něj zápalku a škrtneme krabičkou o zápalku. V ten moment zasuneme zápalku do kornoutku a tam už by se nám sfouknout neměla. Chytí-li nám kůra, celý kornoutek zastrčíme pod připravené dříví.
Vždy měj na paměti pravdivé pořekadlo: „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“